Arundhati Roy o Indii a tamní falešné demokracii

Slavoj Žižek (Czech Free Press)

Arundhati Royová v Outlook India píše, že maoistická gerilová armáda „je téměř výlučně složená z propastně chudých příslušníků kmene, kteří žijí v podmínkách chronického hladu, s jakým se jinak setkáváme jen v subsaharské Africe. Jsou to lidé, kteří ani po šesti desetiletích indické nezávislosti nemají přístup ke vzdělání, zdravotní péči či ochraně ze strany soudního systému. Jsou to lidé, kteří jsou po desetiletí systematicky sdíráni malými podnikateli a lichváři a jejichž ženy jsou téměř pravidelně znásilňovány policisty a zaměstnanci lesní správy.

Na jejich návratu k něčemu, co alespoň vzdáleně připomíná lidskou důstojnost, mají nemalý podíl maoističtí povstalci, kteří s nimi žijí, pracují a bok po boku bojují už několik desetiletí. Pokud příslušníci kmene vzali do ruky zbraň, učinili tak pouze proto, že vláda, od které se jim v minulosti dostalo jen násilí a lhostejnosti, je nyní chce připravit dokonce i o to poslední, co jim ještě zbývá – o jejich zemi. Jsou přesvědčeni, že když ji nebudou bránit, budou zničeni. Jejich otrhaná, podvyživená armáda, jejíž většina bojovníků nikdy v životě neviděla vlak nebo autobus či dokonce ani malé město, bojuje za zachování holé existence.”

Indický premiér označil povstání za „největší vnitrostátní bezpečnostní hrozbu”; mainstreamová media ho líčí jako extrémistický odpor vůči pokroku a jsou plné zpráv o „rudém terorismu”, který nahrazuje zvěsti o „islámském terorismu”. Není divu, že vláda reaguje rozsáhlými vojenskými operacemi proti „maoistickým základnám” v pralesích centrální Indie. A není pochyb o tom, že se obě strany v této brutální válce dopouštějí násilí v míře odpovídající tomu, jak radikální je maoistická „lidová pravda”.

Avšak bez ohledu na to, jak dalece se toto násilí rozchází s naším liberálním vkusem, nemáme právo ho odsuzovat. Proč? Protože jejich postavení přesně odpovídá postavení hegelovských rabů: naxalističtí povstalci v Indii jsou hladovějícím domorodým národem, jemuž je odpírána minimální míra důstojného života a který bojuje za holé přežití.

Rozhovor s novinářkou Arundhati Royovou, která říká, že indická demokracie ja největším podvodem na světě: