Páchali čelní představitelé USA zločiny?

Jan Bureš, Revue politika

Politika Spojených států amerických po útocích 11. září 2001 a následná válka s terorismem vyvolává již více než deset let značné kontroverze. V USA se pomalu rozbíhá kampaň před prezidentskými volbami v roce 2012 a lze očekávat, že právě tažení proti terorismu bude jedním z klíčových témat. Barack Obama se ani po více než třech letech ve funkci nedokázal plně vypořádat s „dědictvím” svého předchůdce. A pochybnosti o oprávněnosti protiteroristické kampaně přetrvávají. Vojenská intervence v Afghánistánu a především v Iráku, praxe mimořádného vydávání podezřelých (extraordinary renditions) a držení osob podezřelých z terorismu na vojenské základně v Guantánamu jsou z hlediska mezinárodního práva problematické asi nejvíce.

Přestože tyto činy v budoucnu pravděpodobně nebudou relevantně právně řešeny a stěží lze očekávat, že by měly významnější trestněprávní konsekvence, určité náznaky v tomto směru se objevují. Na počátku roku 2011 například musel George W. Bush zrušit svou zahraniční cestu do Švýcarska, kde se měl 12. února v Ženevě účastnit slavnostní výroční večeře židovské charitativní organizace Keren Ha-jesod. Oficiálním důvodem zrušení návštěvy byly bezpečnostní důvody. Daleko pravděpodobněji se však jeví obava ze zatčení a případného trestního stíhání před švýcarským soudem za porušení Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ze dne 10. prosince 1984, které bývalému americkému prezidentovi zřejmě hrozilo.

(celý článek: Páchali čelní představitelé USA zločiny?)