Skip to content

Katyň a Kozí Hory – Jeden z ruských pohledů na složitou historii rusko-polských vztahů

11/04/2010

Blisty.cz

Nezavisimaja Gazeta publikovala v nedávných dnech rozsáhlou stať ruského historika A.B. Širokorada, která se věnuje stále živé historii polsko-ruských vztahům v předvečer druhé světové války a zejména pak případu Katyň. Širokorad je ruský historik, který je znám svými často kontroverzními názory a také v této stati si pokládá řadu otázek, na které hledá a nemá odpověď. Vyjadřuje bezpochyby názor určité části ruské veřejnosti na tyto stinné stránky rusko-polských vztahů. Ukazuje také, jak mnoho je neznámého v těchto vztazích a jak právě tato neznámá a zamlčovaná minulost stále zatěžuje současnost. Snad i proto je dobré o ní stále hovořit…

Připomíná, že polský Sejm 23. září přijal zvláštní rezoluci souvislosti s „útokem SSSR na Polsko“ v září 1939. kde se připomíná také „katyňský zločin“, který má znaky genocidy. O tom, že je to dílo sovětských úřadů, nikdo nepochybuje.

Autor začíná svoji stať konstatováním, že mnohá tvrzení a zprávy vyvolávající senzaci vyžadují prověrku skutečnými fakty. Tak např. se nedaleko Smolenska našla místa, kde jsou pochovány oběti NKVD – Rusové a Poláci. Ale historie tohoto místa nezačíná rokem 1917. Již ve druhé polovině 19. století za cara reformátora Alexandra II. ve Smolensku namísto starého vězení postavili mnohem větší vězení. Pak vznikl problém – kam pochovávat těla vězňů?

A tak hledali místo při Vitebské silnici, kde ovšem byly v blízkosti města různé stavby, dále od města pak byly ještě staré mohyly z dob Varjagů, až se dostali na místo, které se jmenuje Kozí Hory. Tam pak byli pohřbíváni jak političtí, tak i ostatní vězni. V roce 1906 reformátor Petr Stolypin, nechal ve Smolensku postavit ještě další vězení pro 850 osob. V letech 1905 -1906 carské vojsko potlačovalo četné nepokoje ve Smolenské gubernii a přitom také zemřelo nemálo lidí. Ti všichni byli pohřbeni na Kozích horách. A je přirozené, že i čekisté pokračovali v této „tradici“.

O Katyni jsem poprvé slyšel před mnoha lety, píše Suchoradov, když jsem poslouchal Hlas Ameriky. Když se dostanete přímo do těchto míst, pak je vám divné, proč se tomuto místu, kde je polský memoriál, říká Katyň a nikoli Kozí hory. Samotné místo Katyň totiž leží ještě nejméně o dalších 8 km dále. Píše, že je mu to záhadou a myslí, že je to proto, že tento název už sám o sobě evokuje, že jde o místo, kde se popravovalo, že je spojeno s katy. Připomíná, že i Z. Brzezinski tvrdil, že název Katyň pochází od slova kat. Podle Suchoradova je to ovšem nesmysl, protože tento název pochází od slova katit, to je koulet, valit apod.

(celý článek: Katyň a Kozí Hory)

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: