Skip to content

Velká hra a geopolitika Střední Asie – analýza na okraj krize v Kyrgyzstánu

14/04/2010

Oskar Krejčí

Nová Velká hra, či její třetí kolo, začala po rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991. Kromě klasických geopolitických úvah o významu prostoru Střední Asie se objevil ještě nový faktor: součástí úvah o silokřivkách ve středoasijském prostoru se staly propočty ropného a plynového bohatství nových států v tomto regionu. Spolupráce se Střední Asii či její ovládnutí se stalo částí bouřlivých diskusí o energetické bezpečnosti.

Rozpad Sovětského svazu vnesl do geopolitického vnímání energie dvě důležité proměny:

  • Z jednoho sovětského (či ruského z dob Ruského impéria) ropného a plynového centra se stala centra dvě – ruské a přikaspické. Za ono nové přikaspické centrum lze v daném případě pokládat především Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán, byť ke Kaspickému moři patří i Rusko a Írán. Každé z těchto dvou center má jiné geopolitické charakteristiky, přičemž tyto charakteristiky postupem času získaly podobu odlišných podmínek pro podnikání jak západních, tak i ruských a čínských firem.
  • Doprava ropy a plynu klasickými cestami do střední a západní Evropy se zkomplikovala tím, že vztahy Ruska a některých tranzitních postsovětských zemí bývají v určitých obdobích roku z různých důvodů napjaté. Zároveň se objevily možnosti alternativních tras – a to jak pro diverzifikaci dopravy ruské ropy a ruského plnu, tak dopravy těchto komodit z oblasti Kaspického moře trasami vedoucími mimo území Ruska.

Ve Střední Asii se nachází necelých pět procent světových zásob ropy a téměř sedm procent světových rezerv plynu. Tabulka, zpracována na základě statistik BP, ukazuje, jaké jsou známé rezervy ropy a plynu ve Střední Asii a v Ruské federaci.

(celý článek: Velká hra a geopolitika Střední Asie)

Prokázané rezervy ropy a plnu států Střední Asie a Ruska

(konec roku 2008)
ROPA PLYN
miliardy tun miliardy barelů podíl ve světě triliony m3 podíl ve světě
Ázerbájdžán 1,0 7,0 0,6% 1,20 0,6%
Kazachstán 5,3 39,8 3,2% 1,82 1,0%
Turkmenistán 0,1 0,6 7,94 4,3%
Uzbekistán 0,1 0,6 1,58 0,9%
Rusko 10,8 79,0 6,3% 43,30 23,4%
Advertisements
No comments yet

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: