Skip to content

Iniciativa Ne základnám: A co dál?

17/04/2010

Doc. PhDr. Ota Lev, CSc.

Když prezident Obama 17. září 2009 po půlnoci telefonicky sdělil předsedovi české vlády Janu Fischerovi, že ruší projekt vybudování radarové základny v České republice, vypuklo v naší zemi u většiny národa nadšení.

Když na jaře 2006 se v americkém tisku objevila zpráva o záměru tehdejší Bushovy vlády vybudovat v ČR vojenskou základnu, byli to před červnovými volbami jediní komunisté, kteří na předvolebních mítincích vyzývali občany, aby nesouhlasili s tímto rozhodnutím americké administrativy. Komunistický svaz mládeže získal v tehdejší předvolební kampani první podpisy pod petici žádající „zveřejnění informací o dosavadních jednáních o umístění raketové základny USA v ČR a zásadní odmítnutí podobných projektů Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.“

Bezprostředně po tehdejších volbách v červenci 2006 se zrodila iniciativa, s níž se v průběhu několika následujících týdnů ztotožnilo několik desítek občanských sdružení a iniciativ, které se rozhodly postupovat společně proti záměrům Bushovy administrativy a jejím zastáncům v nově vzniklé Topolánkově vládě, která v americké vojenské základně v ČR spatřovala významnou oporu svého pravicového protilidového vládnutí. Ostře vystupovala proti občanským iniciativám bránícím se zásahu do suverenity českého státu. Vytvořila dokonce komisi, jejíž propagandistická činnost vyfutrovaná desítkami milionů korun, měla rozložit činnost přibližně šedesáti občanských iniciativ, které se sdružily v Iniciativě Ne základnám a odvrátit značnou část občanů od jejich zapojování do aktivní činnosti proti cizím vojenským základnám na našem území. Přes tento politický a ideologický nápor, šířený většinou sdělovacích prostředků, se v průběhu trvání této pravicové kampaně nepodařilo – v důsledku četných veřejných protestních demonstrací, mítinků, hepeninků a tiskových prohlášení, vyvíjení nátlaku na poslance – hnutí, které získávalo podporu řadových občanů napříč politickým spektrem, otupit. V průběhu tři a půl roku nepřetržité aktivity tohoto hnutí se podle sociologických průzkumů veřejného mínění trvale dvě třetiny až tři čtvrtiny obyvatel stavěly proti vybudování americké vojenské základny v ČR a přibližně tři čtvrtiny populace se vyslovovaly pro to, aby se o vybudování americké základny na území ČR rozhodlo v referendu. Přestože pod peticí Iniciativy Ne základnám žádající referendum a pod peticí Komunistického svazu mládeže se shromažďovaly desetitisíce a posléze statisíce podpisů, kdykoli komunisté nebo sociální demokraté vystoupili v Poslanecké sněmovně s návrhem na uspořádání ať už obecného referenda nebo jednorázového referenda zaměřeného k této problematice, pravice, která v listopadu 1989 kritizovala neexistenci referenda v minulém režimu nazývaném totalitou, návrh na jeho realizaci nyní vždy zamítla.

(celý článek: Iniciativa Ne základnám: A co dál?)

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: