Skip to content

Škrty, škrty, škrty

22/06/2010

Karel Dolejší, blisty.cz

Doba západní hojnosti skončila a škrtům v rozpočtech chudnoucích národních států se vyhnout nelze. Je však třeba soustavně upozorňovat na to, podle jakých kritérií a kde se škrtá, a jaké budou dlouhodobé důsledky takových opatření. Co je dobré pro nadnárodní investory není vždy nutně přínosem také pro stát a pro obyvatelstvo, ba často je tomu zcela naopak. Jediným obhajitelným smyslem všech škrtů by přitom bylo postupné snižování závislosti veřejných výdajů na globálních finančních trzích, které, jak se ukázalo v roce 2008, už dávno nejsou s to vysílat nějaké skutečně užitečné signály o reálných rizicích – přesto však dokážou působit značné škody.

Souběh několika faktorů – ekonomické globalizace, demografického stárnutí, vyčerpávání neobnovitelných zdrojů, ideologického působení neoliberálních elit a ještě jiných – způsobil, že západní státy nejsou schopny ze svých zdrojů platit všechny veřejné a sociální služby, které na svá bedra vzaly převážně v době bezprecedentního hospodářského rozkvětu poválečných let. Za těchto podmínek jsou ve stále větší míře odkázány na úvěr. Tím se ovšem ocitly v pasti, respektive v područí globálních finančních trhů, které jim mohou z nejrůznějších, třeba i navzájem se vylučujících důvodů přístup k úvěru ztížit, v krajním případě i zcela zastavit. Řecko bylo finančními trhy zle postiženo za to, že plýtvá, kdežto Španělsko zase za to, že šetří. Ti, kdo v signálech finančních trhů vidí projev nadpřirozené racionality, se budou ovšem do krve hádat, že obojí dává perfektní smysl…

Pokud by mělo být něco přednostně eliminováno, pak je to na prvním místě extrémní závislost na rozmarech finančních trhů. Jedinečnou solidní příležitost k tomu poskytla první fáze probíhající ekonomické krize. Mezinárodní společenství reprezentované skupinou G20 se však nedokázalo shodnout na novém systému mezinárodní regulace, na odstranění daňových rájů a na dalších nutných opatřeních – zčásti proto, že USA v rozporu s ekonomickou realitou současného světa trvaly na zachování role dolaru coby světové rezervní měny a nárokovaly si určující vliv na jakékoliv případně vznikající mezinárodní instituce. To co následuje po selhání G20 lze shrnout do české průpovídky „každý na vlastní triko“ a mimo jiné to znamená, že národní státy jednotlivě příliš slabé na to, aby finanční trhy samy významně ovlivnily, jsou nuceny se jim podbízet. Součástí takového podbízení je i česká pravicová propaganda „rozpočtové odpovědnosti“. Příklad Španělska ovšem ukazuje, že to vůbec nemusí fungovat, a to ani krátkodobě…

(celý článek: Škrtům uniknout nelze. Otázka zní, kde, kolik – a co je jejich cílem…)

Více o bezvýchodnosti západní společnosti: Niall Ferguson, britský veřejný dluh a Velká regrese

Advertisements
No comments yet

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: