Skip to content

Průvodce inteligentního lidského zdroje po vlastním osudu, aneb Prodej sebe sama

22/07/2010
Politický systém je zkrátka zmanipulován tak, že v něm není možno prosadit zásadní změny požadované americkou veřejností. Prezident Spojených států může snadno zavést daňové úlevy pro bohaté korporace, zahájit jakoukoliv válku, nechat bez povolení sledovat, koho uzná za vhodné, nařídit mučení osob označených za podezřelé, lhát o tom a přihlížet, jak zpravodajské služby ničí důkazy. Ale ani tento zdánlivě všemocný prezident nemůže nikdy prosadit původní Obamovu politickou agendu, byť měl teoreticky za sebou obrovskou většinu v obou komorách Kongresu.
Karel Dolejší, blisty.cz

Po masívní krizi legitimity ze 30. let 20. století se západní liberální demokracie v době poválečné jakoby zázrakem vzpamatovaly a obnovily. Dosáhly toho zejména proto, že se aktivní státní hospodářská a sociální politika stala nezbytným prvkem tři dekády trvajícího a naprosto bezprecedentního hospodářského boomu. Zatímco však v hlavních zemích jádrové oblasti světového systému běžely velkorysé programy financované z veřejných zdrojů, zatímco se demokratizoval přístup k vysokoškolskému vzdělání a tak dále, se samotnou demokracií to při bližším pohledu vypadalo poněkud zvláštně. Kdysi se přední představitelé demokracií hlásívali k odkazu Jeana-Jacquese Rousseua jako ke svého druhu normě (problematické, ale to teď není tak úplně důležité…); hlavní poválečné teorie demokracie byly však už vesměs elitistické.

Demokratická propaganda tu byla především kvůli ideologickému soupeření s bolševickým Sovětským svazem; demokratický sociální stát – po přechodnou dobu – umožňoval maximálně zrychlit a současně stabilizovat proces akumulace kapitálu. Na přelomu 70. a 80. let se Egon Bondy pozastavil nad skutečností, že veškerá demokratická kultura na Západě je už nesena pouze a jen tradicí pramenící v 18. a 19. století, ale ekonomicky nutná již není; Jean-Francois Lyotard v Postmoderních podmínkách podrobně analyzoval proces delegitimizace univerzity zaštiťující se tradičním velkým vyprávěním o univerzální emancipaci – což byl proces, který již tehdy postupně otvíral prostor pro šíření naprosto stejných tržních principů, jaké předtím zasáhly například sféru umění, a jaké dnes souběžně pronikají třeba také do sféry partnerských vztahů, kterou revoltující poválečné generace považovaly za nedobytnou pevnost lidské svobody a autenticity ještě mnohem spíše než univerzitní „chrámy bohyně Emancipace“.

(celý článek: Průvodce inteligentního lidského zdroje po vlastním osudu, aneb Prodej sebe sama)

Advertisements
No comments yet

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: