Skip to content

Byla Korejská válka „dobrou válkou“?

30/11/2010

Pchjongjang po bombadování

Korejská válka bývá označovaná za „zapomenutou“ – žádná normativní přízviska jako „dobrá“ (někteří mají tendenci takto hovořit o poměrně pozdním americkém zásahu ve 2. světové válce), nebo špatná – prostě zapomenutá. Zapomenutá Korejská válka rozhodně není v KLDR, kde během války zemřeli stovky tisíc Korejců. Nechci samozřejmě hodnotit morálnost a ospravedlnitelnost této války, chci pouze upozornit na několik okolností, které možná prozrazují, že úmysly jejich strůjců neměly se svobodou a demokracií – tedy „dobrotou“ – nic společného. Současný severokorejský režim je v očích snad každého považován za špatný režim, zejména pro jeho obyvatele. Zde bych si však dovolil připomenout, že velké utrpení existuje v zemích, které byly před komunismem „zachráněny“ – zejména mně napadá příklad Indonézie. (Navíc nynější režim v KLDR nemá s marxismem už nic společného.)

Po druhé světové válce držely USA asi 70% veškerého monetárního zlata a Evropa byla v troskách. Marshallův plán byl nezbytný pro zastavení hrozby šíření komunizmu a obnovení Evropy. Pro udržení politických vazeb, znovuoživení ekonomických vazeb s Evropou a vybudování nové světové ekonomiky však Marshallův plán nestačil. Za účelem umožnění ekonomické expanze USA a jejích korporací byla potřeba masivní „recyklace“ dolarů do světové ekonomiky – větší než šla prosadit pod Marshallovým plánem. Plánovačům poválečného světového pořádku se neschůdnější cestou k dosažení takovéto recyklace dolarů do světové ekonomiky zdálo masivní znovuvyzbrojení USA a Evropských států, což však v poválečných letech šlo těžko prosadit bez objektivního důvodu. Vznikl proto klasifikovaný dokument NSC-68, ve kterém byl navržen plán na největší vyzbrojení v historii v době míru, je považován za náčrt strategie pro studenou válku.

„Jak dostat peníze z fiskálně konzervativního Kongresu, i když ve jménu antikomunizmu, bylo pro administrativu nemalým rizikem. Co bylo zapotřebí byla byla mezinárodní krize, a sekretář (Dean) Acheson od listopadu 1949 předvídal, že taková krize nastane v roce 1950 na asijském pomezním území – v Koreji, Vietnamu, nebo na Taiwanu, nebo ve všech třech. Dva roky poté, co prezident (Truman) viděl dokument NSC-68, krize nastala. Aecheson později prohlásil, „Korea přišla a zachránila nás“ (McCormick 1989, cit. Arrighi 1994, 2010: 306)“

K tomu, že existoval plán na masivní vyzbrojení před vypuknutím konfliktu v Koreji, a že jeho vypuknutí – které umožnilo prosazení tohoto plánu – bylo zřejmě v amerických vládnoucích kruzích vítáno, lze připočíst podle mého názoru zvláštní okolnost, a to že Američané před konfliktem odzbrojili Jižní Koreu (o rozdělení Koreje rozhodla „velká trojka“ na Postupimské konferenci, informaci o odzbrojení mám z amerického dokumentárního filmu o korejské válce). Je to samozřejmě čistě moje spekulace, že Američané takto „nalákali“ Severní Koreu do konfliktu. Přestože o tomto nemůžu nic autoritativního říct, stále si myslím, že se jedná o kontroverzní záležitost, zvlášť s přihlédnutím k plánům americké administrativy, kterou je třeba kriticky zkoumat. Válka v Koreji opravdu svůj účel splnila:

„Masivní vyzbrojování během a po Korejské válce vyřešila jednou provždy problémy likvidity v poválečné světové ekonomice. Vojenská pomoc zahraničním vládám a přímé vojenské výdaje USA v zahraničí (pozn. o Korejské válce se například mluví jako o Marshallově plánu Japonska) – oboje neustále rostlo v mezi 1950 a 1958, a poté mezi 1964 – 1973 – poskytlo světové ekonomii veškerou likviditu potřebnou pro její expanzi. A s americkou vládou, která se chovala jako velmi shovívavá světová centrální banka, světový obchod a produkce rostly bezprecedentním tempem.“ (Arrighi 1994, 2010: 306)

Po zvážení výše zmíněných okolností, je opravdu jednoznačné, že komunistická hrozba nad ekonomickými a mocenskými zájmy nemnohých? Nepotvrzují se slova generála Smedleyho Butlera, který prohlásil, že každá válka, kterou Amerika vedla, sloužila zájmům bankéřů a Wallstreetu (War is a Racket)? Že tomu tak bylo také podporuje pohled uznávaného politologa a kritika amerického impéria Chalmerse Johnsona: „USA vytvořily své satelity v Jižní Asii za úplně stejným účlem, jako Sovětská unie vytvořila satelity ve východní Evropě. Během studené války SSSR vojensky intervenoval, aby udržel pohromadě své impérium v Maďarsku a Československu, a USA vojensky intervenovaly, aby udržely pohromadě své impérium v Koreji a Vietnamu. USA shodou okolností zabily mnohem větší počet lidí při svých neúspěšných intervencích (…), než SSSR při svých úspěšných intervencích.“

O dopadu Korejské války na obyvatele Severní Koreje nedávno napsal na Britských listech Daniel Veselý. Jak řekl již zmíněný generál Smedley Butler: z války těží malá menšina, ale trpí jí mnozí.

Kanadský novinář a ekonom Michel Chossudovsky (…) publikoval text, v němž píše o americkém generálovi Curtisovi Lemayemovi, který v roce 1995 poskytl listu The New Yorker interview, kde k průběhu korejské války uvedl, že „během tří let nebo tak nějak jsme v Severní Koreji vyvraždili 20% populace.“ Chossudovsky dále v textu tvrdí, že Spojené státy hledají záminku pro rozpoutání války se Severní Koreou, avšak konkrétní informace pro své tvrzení v článku neuvádí.

Korejský konflikt je obyčejně vykreslován jako jednoznačná agrese severokorejských a později čínských komunistů a následná pacifikační policejní mise OSN vedená Spojenými státy (pozn. zajímavé je, že USA Jižní Koreu před invazí ze Severu odzbrojily). Ale ani dnes se příliš nemluví o zločinech těch správných chlápků bojujících pod zástavou Pentagonu.

„Severní Korea přišla v důsledku amerického bombardování téměř o 30% procent svého obyvatelstva (…) Američané zničili 78 severokorejských měst a tisíce vesnic,“ píše Chossudovsky. Autor textu cituje amerického autora, vietnamského veterána a mírového aktivistu Briana Willsona, jenž uvádí, že obyvatelstvo KLDR přišlo ve válce, která vypukla v roce 1950, během masivního bombardování trvajícího 37 měsíců až o třetinu populace. Před válkou v KLDR žilo 8,5 milionu osob. Zdroje americké armády připouští, že konflikt v Severní Koreji připravil o život 1,55 milionu civilních obětí a 215 000 vojáků, jak konstatuje Chossudovsky. (Daniel Veselý, Britské listy)

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: