Skip to content

Jak je to s Muslimským bratrstvem a s Mubarakem?

10/02/2011

Mnoho lidí se obává islamismu v Egyptě, jako by strategický význam Egypta dával příliš velkou možnost toho, že by tamní situace USA a Izraeli vymkla kontrole. Ale i v tom případě, že by se demokratickému hnutí skutečně podařilo se významně prosadit, je rozšířená  obava z islamistů odůvodněná? Daniel Veselý na Britských listech upozornil na rozhovor s Gilbertem Achcarem, profesorem mezinárodních vztahů libanonského původu, dnes působícího na evropských univerzitách, o protestech v Egyptě a otázkách okolo Muslimského bratrstva (MB). V rozhovoru říká:

Cíl Muslimského bratrstva je zajištění demokratické změny, která by garantovala možnost účastnit se svobodných voleb, prezidentských i parlamentárních. Model, který se snaží reprodukovat, je model Turecka, kde demokratický proces byl kontrolován armádou, a kde armáda zůstala pilířem politického systému. Tento proces nicméně dal vzniknout prostoru, který dovolil AKP, islámské konzervativní straně, aby vyhrála volby. Jejich cílem není svržení státu, proto nadbíhají armádě a snaží se vyhnout gestům, která by armádu antagonizovala. Drží se strategie postupného získávání moci: jsou gradualisté, ne radikalisté.

Jedná se o široce akceptovaný názor, totéž říkají například i analitici CNN. Proti některým hlasům, že MB = snaha o nastolení celosvětového kalifátu, který by šířily hordy sebevražedných atentátníků, mluví fakt, že MB se s al-Kaidou rozchází ve fundamentálních otázkách, jako je participace v demokratické vládě, a hlavně užití násilí (upřesním). Islámské schizma nepřeje ani spolupráci s Íránskou islámskou republikou, tedy ani s šíitským Hizballáhem (lze předpokládat). Jak slyšíme i od analytiků CNN, MB se již delší dobu vzdalo politického násilí, což implikuje i distancování se (v tom smyslu, že mu nedávají přímou vojenskou podporu) od protiizraelského odboje ideologicky zpřízněného Hamásu (tomto směru jistě pomohla i multi-miliardová pomoc USA egyptskému režimu; MB pochopitelně Hamás neodsuzuje). Přiznávám se ale, že je to pro mně otevřená otázka. Z výčtu by ale mělo snad být jasné, že podpora skutečných změn v Egyptě není podpora „teroristům“, což by někteří komentátoři chtěli naznačovat.

Participace MB v demokratické vládě (ve které už v minulosti participovali, ale Mubarakův režim jim potom další účast znemožnil), ve které by získali mezi 15-30% hlasů, by nutila ke kompromisům s ostatními silami v Egyptě. To mně osobně přivádí k otázce, zda svoboda není vždy lepší než represe (to neznamená absenci policejního dozoru), která vede k radikalizaci? Je to myšlenka analogická libertariánské protiválečné filozofii, zvlášť ve válce proti teroru: k čemu je dobrá rozsáhlá válka proti zemi, ve které mají základnu teroristé, když útok na civilní obyvatelstvo vytvoří víc nepřátel, než kolik jich může být zabito? (Ostatně dnes Západ v Afganistánu válčí proti organizaci, která mimo své území nikdy nepoužila násilí.) K tomu Achcar:

Řekl bych, že nedostatek demokracie vedl k tomu, že náboženští fundamentalisté mají takový vliv. Represe a nedostatek politických reforem podstatně snížily možnost rozvoje pro levicová, dělnická a feministická hnutí a to v prostředí prohlubující se sociální nespravedlnosti a ekonomické degradace. V takových podmínkách nejsnazší cesta pro vyjádření masového protestu se stává ta, která využívá kanály nejotevřenější a nejvíc po ruce. Takto opozici ovládly síly, které se drží ideologických a náboženských programů.

Doufáme v takovou společnost, kde takové síly můžou svobodně vyjadřovat své názory, ale v otevřené a demokratické ideologické soutěži mezi všemi politickými proudy. Aby se blízkovýchodní společnosti dostaly zpět na cestu politické sekularizace, zpět k populární kritické nedůvěře k politickému zneužívání náboženství, která převažovala v 50. a 60. letech musí se jim dostat politické výchovy, která může být dosažena jenom skrze konsekventní a dlouhodobou demokratickou praksi.

Co se týče americké podpory – nepodpory Mubarakovi, myslím tím zejména tajný plán na změnu režimu, který odhalilo Wikileaks, je zajímavý text Jamese Petrase, který vidí rozpor uvnitř americké administrativy, protože je ovlivňována na jednu stranu táborem „moudrých mužů“, kteří považují za nutné nahradit současný režim pravdoláskovskou alternativou, naopak pro-izraelská lobby by chtěla pokračování mubaraovského režimu bez Mubaraka – zatím v čele s řezníkem Omarem Suleimanem.

Perličkou pro mně dnes byla diskuze na CNN, kde jedna etiopská žena mluvila o útlaku muslimského práva vůči ženám a srovnávala MB s al-Kaidou. Ke svému překvapení jsem zjistil, že žena je z neokonzervativního think-tanku American Enterprise Institute spojeného mimo jiné s Dickem Cheneym. Poslat do diskuze „etnickou“dámu místo Dicka Cheneyho je celkem slušná strategie pro propagandu a counterspeech (viděl jsem živý pořad, budu se snažit doplnit o odkaz a přesné informace).

Za pozornost stojí série rozhovorů s citovaným Gilbertem Achcarem nazvané Modern History of Egypt. Jde rozbor aktuální situace a také širšího kontextu. Rozhovor přinesly The Real News: http://therealnews.com/t2/index.php?option=com_content&task=view&id=33&Itemid=74&jumival=690

Komentáře: 2 leave one →
  1. hestroy permalink
    11/02/2011 20:45

    Dobrý… Jen je smutný, že se pořád operuje s Al-Kakájdou, jako s nějakým arabským sdružením. Al-Kájda=CIA. Tohle podsouvání Al Kakájdy v jinak zajímavých článcích jim ubírá hodně věrohodnosti…

    • MKe permalink*
      13/02/2011 19:00

      omlouvám se, chtěl jsem odpovědět dřív…

      co si myslím o al Kaidě? – myslím si to, že existují džihádistické organizace, které chtějí násilím nastolit islamistický politický režim, v muslimském světě se neujaly – a to až do té míry, že je vykopli samotní muslimští fundamentalisté (třeba Zawahiriho z Egypta); byla uměle zvýšena jejich hodnota podporou spojenými státy; lidé kolem Usami bina Ladina alias (al Kaida) vyhlásili válku USA (amerikanofilové to určitě nejsou), protože USA podporují sekulární diktátory, Izrael, a mají vojenské základny na Arabském poloostrově – posvátné půdě; mimochodem podobnou proměnu ze skupiny podporované USA na antiamerikanisty prodělalo i Muslimsko bratrstvo

      co si nemyslím o al Kaidě: že by je těšilo vraždit po tisících nevinné civilisty v Evropě a USA – 9/11, 7/7, madridské útoky jsou podvod a jsem ochoten s kýmkoliv o tom argumentovat; že al-Kaida periodicky vyhrožuje útoky na civilisty na Západě a že Usama bin Ladin doporučuje číst Noama Chomskyho – některá videa s ním jsou prokazatelný podvod; že se ji USA doopravdy snaží zlikvidovat, viz případ útěku Ladina u Tora Bora

      závěrem: někteří tzv. teroristé s Američany jednoznačně spolupracují, viz návštěva Anwara Awlakiho v Pentagonu (http://www.youtube.com/watch?v=dm5jd-PafcA&feature=player_embedded), nebo Awlakiho videa na Youtube, která nikdo nemaže apod. – jde hlavně o držení veřejnosti ve střehu. Kdy, kde a s kterými džihádisty USA spolupracují, a které si vymýšlí její tajné služby, ale nemůžeme přesně vědět… to by bylo ode mne vše, odpověď vítána

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: