Skip to content

Historik a novinář Gareth Porter o permanentním válečném stavu USA

09/03/2011

Zajímavé pasáže z rozhovoru:

PORTER: (Eisenhower) byl největším americkým válečným hrdinou druhé světové války. Byl to muž s vnitřní integritou. Byl vlastně jedinou významnou osobností v armádě, která byla proti shození atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. A v době, kdy byl prezidentem, byl skutečně velmi odhodlaný zabránit další válce vedené Spojenými státy. To bylo pochopitelně proti zájmům armády, protože oni chtěli být přinejmenším v pozici, odkud by mohli intervenovat v každé vedlejší válce, ke které by došlo na periférii Sovětského svazu a Číny.

JAY: To je v rozporu s převažujícím narativem, který rádi slyšíme… měl bych spíše říct s tím, který o sobě ráda slyší Demokratická strana, že republikáni jsou jakýmisi historickými partnery vojensko-průmyslového komplexu, a že demokratická strana je nějakým způsoben stranou míru.

PORTER: K tomu ale došlo až po Reaganovi. Až od doby Reaganovi administrativy se Republikánská strana stala vůdčí ve smyslu prosazování většího vojenského rozpočtu a v budování armády. Původně to byla Demokratická strana. Počínaje Trumanovou administrativou, která začala s vyzbrojováním krátce před a během korejské války (pozn. o Trumanovi a začátku korejské války jsem již psal), a která ustanovila demokratickou stranu jako stranu vojensko-průmyslového komplexu.

JAY: A to je součástí myšlenky, že po druhé světové válce, namísto odzbrojování, kterým armády po válce většinou prochází, Trumanova administrativa rozhodla, že k odzbrojování nedojde, ve skutečnosti se začalo expandovat.

PORTER: Je to tak. To bylo osudové rozhodnutí, které dalo vzniknout novému propojení zájmů, o kterém mluvil Eisenhower: velká a mocná armáda na jedné straně a vojenští kontraktoři s nimi spojení, kteří získávají obří sumy peněz skrze kongres, který je třetí stranou trojúhelníku, o které Eisenhower původně plánoval hovořit, ale nakonec ji z proslovu vynechal.

JAY: To je další věc, kterou lidé nechtěli slyšet, když Barack Obama kandidoval na prezidenta – často se jej ptali na jeho zahraniční politiku a on odpovídal, že základy jeho zahraniční politiky by měly kořeny v Trumanovi. A lidé to nechtěli slyšet.

PORTER: … to je něco, co by lidé měli slyšet, a v mnoha případech by to Obamu postavilo do jiného světla, kdyby toto (prohlášení) bylo pochopeno dobře jako teď. Mělo to, myslím, být pochopeno alespoň do té míry, do jaké je nyní.

JAY: A tedy po Eisenhowerovi máme Kennedyho, máme studenou válku, máme enormní podporu pro rozšíření armády. Ale během a po konci války ve Vietnamu si armáda natloukla zobák a tématem bylo, zkrátka, lidé chtěli škrty ve vojenském rozpočtu. Co se tedy stalo? Jak jsme se ocitli od dob války ve Vietnamu, ve které byla armáda – nevím, jestli mám použít slovo zahanbena, ale na každý pád lidé rozhodli, že takovýto druh válek za oceánem nechceme, v dnešní době, kdy ani nemůžeme mluvit o vojenském rozpočtu seriózním způsobem? Například Barney Frank, který je dlouhá léta členem kongresu, volá po 25% škrtu armády a nedostalo se mu naprosto žádné odezvy.

PORTER … k 9/11 samozřejmě došlo v kontextu mnohem širších a fundamentálnějších politických změn, které již armádě a jejím spojencům v administrativě i mimo ni daly tuto moc navíc. Když tedy došlo k 9/11, k čemu (posléze) mělo dojít je, že odpověď na terorismus měla být mnohem nuancovanější a bez nasazení vojenských sil, a to z toho důvodu, že americká armáda jednoduše není vhodným nástrojem pro takové řešení. A armáda to věděla. Řekli to soukromě při mnoha příležitostech. A ministr obrany Rumsfeld, který byl v tom momentě u moci, to řekl ve svých známých „snowflakes“ (?) všem lidem v Pentagonu, vysokým činitelům v Pentagonu. Řekl, že Pentagon není organizovaný k potlačování terorizmu; prostě to neděláme dobře; armáda není pro toto dobře organizovaná. Co se stalo na místo toho je, že chtěli jít do Iráku, …

JAY: Protože válka s terorismem nikdy nebyla skutečným tématem.

PORTER: To pro ně nikdy nebylo skutečným tématem. Ale šli do Iráku. Ta válka zkysla okolo roku 2005. A potom jim došlo, že dokud nebudou moct tvrdit, že něco dělají s terorismem, budou mít znova vážné problémy. Co se tedy stalo počínaje rokem 2004, 2005 je, že Pentagon a armáda začaly prohlašovat, tak my tedy řešíme terorismus. A operace zvláštních jednotek se dostávaly do popředí, měly být předvojem, který bude vyzdvihován jako obzvlášť specializováný pro zacházení s terorismem, a byly jim dány obrovské pravomoci, obzvláště v Afganistánu, Iráku a později samozřejmě v Jemenu, Somálsku,…

JAY: Základním východiskem dokumentu Project for the New American Century tedy je – a lze říct, že toto východisko… je neprospěšnější zájmům vojensko-průmyslového komplexu –  je, že Spojené státy by měly prosazovat vojenskou moc za hranicemi, projektovat vojenskou moc v zahraničí, jak to vyjadřují oni, a prakticky přeměnit svět. Vidíme tedy nějakou indikaci, že by Obamova administrativa reformulovala či chtěla změnit některá za těchto východisek?

PORTER: Nyní je již velice jasné, že Obamova administrativa a samotný Obama jsou naprosto zajedno s ideologickou linií, podle které Spojené státy musí být, můžou být a měly by být hlavní světovou mocností, a že by měly používat vojenskou moc, aby projektovaly svůj vliv kolem světa, obzvlášť na Blízkém východě. Je to skutečně tento ideologický pohled, který Obamova administrativa zastává, a nelze o tom příliš pochybovat.

JAY: A je skoro hříchem mluvit o tom v médiích středního proudu, o myšlence škrtat… udělat vážné škrty ve vojenském rozpočtu. V době, kdy každý chce mluvit o snižování deficitu, neexistuje žádné… nevidíte žádnou talkshow v sobotu ráno, ve které by se o tom vážně mluvilo a diskutovalo.

PORTER: A já bych dodal, že v proslovu ke stavu unie Obama ve skutečnosti neřekl, že skutečně dojde ke škrtu v celkovém vojenském rozpočtu. Způsob, jakým to formuloval, je velice dvojznačný a je zcela jasné, že plánuje postupně navýšit vojenský rozpočet během příštího… během příštích dvou let, a když ho znovu zvolí i déle. To je na čem se domluvil s Bobem Gatesem, jeho ministrem obrany. O čem tedy mluvil, je že možná sníží míru růstu… vojenského rozpočtu, a přestože je deficit označený napříč oběma stranami jako ústřední problém ekonomické krize ve Spojených státech, vojenský rozpočet zůstává svatosvatý.

zdroj: http://therealnews.com/t2/index.php?option=com_content&task=view&id=31&Itemid=74&jumival=6240

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: