Skip to content

Zkreslení „konexe“ mezi al-Kajdou a Íránem

08/06/2011

Flynt Leverett a Hillary Mann Leverett

National Public Radio nedávno odvysílalo reportáž (viz zde), ve které se tvrdí, že Seif al-Adel, pravděpodobně příští velitel al-Kajdy, vděčí za život Íránské islámské republice. Tato zpráva je součástí menší vlny „zpravodajských reportáží“ (další příklad je k vidění zde), podle kterých existují dalekosáhlé vazby mezi Teheránem a předními členy al-Kajdy. Podle NPR,

„Rick Nelson, který al-Kajdu sleduje pro Centrum strategických studií ve Washingtonu, říká, že pokud se al-Adel eventuálně stane novým leaderem al-Kajdy, vděčí za to Íránu. „To, že pobýval dlouhou dobu v Íránu, skoro celou dobu průběhu americké války proti al-Kajdě, mu v mnoha ohledech zachovalo život,“ řekl Nelson. „A nyní je díky tomu v pozici, kdy má možnost převzít celou organizaci.“ Jinými slovy, protože al-Adel byl v Íránu, USA proti němu nemohly v posledních devíti letech nic podniknout.“

V reportáži NPR se dále říká, že „podle amerických vládních činitelů, kteří jsou s případem obeznámeni“, Teherán v roce 2010 vyměnil Seifa al-Adela za íránského diplomata, který byl zajat al-Kajdou v Pákistánu dva roky předtím; tím ho poslali zpět do hry a možná mu dali příležitost stát se nástupcem Usámy bin Ládina.

Nízká kvalita zpravodajství médií středního proudu o spojení Íránu a al-Kajdy jsou v mnoha ohledech podobné hluboce chybného zpravodajství o spojení Iráku s al-Kajdou v době před americkou invazí do Iráku v roce 2003. Dnes mainstreamové zpravodajství o postoji Teheránu k al-Kajdě odráží chybný, zato hluboce zakořeněný pohled na fakta o oficiálních hovorech o al-Kajdě a Afghánistánu mezi Íránem a Spojenými státy v letech 2001-2003 – hovorech, kterých se účastnila také Hillary (pozn. spoluautorka článku).

V době těsně po útocích 11/9 a americké invaze Afghánistánu, uteklo asi 300 členů Talibanu a al-Kaidy z Afghánistánu do Íránu. Pro srovnání – do Pákistánu z Afghánistánu uteklo několik tisíc členů Talibanu a al-Kajdy. Na rozdíl do Pákistánu však Írán zajal víc než 200 takovýchto jedinců a dodal dokumentaci případů OSN v únoru 2002, včetně kopií pasů všech dotyčných osob. Írán navíc deportoval velkou část těchto jedinců do zemí jejich původu – Karzáíově vládě v Afghánistánu , Saúdské Arábii a jinde.

Írán nás ale přímo informoval o tom, že nemůže deportovat všechny zadržené osoby. Íránská islámská republika například neměla žádné diplomatické vztahy s Egyptem, odkud Seif al-Adel pochází, a íránští diplomaté řekli Hillary a jejím kolegům, že pro Teherán nebylo možné deportovat operativce al-Kajdy egyptského původu do Egypta.

Prohlásili také, že syn Usámy bin Ládina Saad se pokusil vstoupit do Íránu, a že íránské bezpečnostní složky mu při vstupu zabránili. Tito íránští diplomaté vyjádřili ale obavu, že pokud by Saad bin Ládin dokázal proniknout přes těžko kontrolovatelnou íránsko-afghánskou hranici a vstoupit na íránské území, což se očividně stalo v roce 2003, poté co Bushova administrativa unilaterálně ukončila rozhovory s Íránem týkající se Afghánistánu a al-Kajdy, bylo by pro Teherán obtížné deportovat jej do Saúdské Arábie, která předem dala najevo, že Saada bin Ladina ani jeho otce nepřijme.

Místo toho, aby byl vytvořen rámec, v němž by Teherán mohl předat operativce zadržené v Íránu americkým vyšetřovatelům, což byl požadavek íránských vyjednavačů, Bushova administrativa trvala na tom, aby Írán zadržel a deportoval všechny členy al-Kajdy o kterých se věřilo, že se nachází v Íránu, a to bez jakékoliv asistence nebo vzájemné dohody se Spojenými státy. (Z hlediska Bushovy administrativy to měl být „test“ íránských úmyslů.)

Později, když se schylovalo k invazi do Iráku, Bushova administrativa řekla Íráncům, že mudžehedýn-e-khalk (MEK), protiíránská skupina se základnou v Iráku, která byla Spojenými státy po léta označena za zahraniční teroristickou organizaci, bude předmětem útoků jakožto prodloužená ruka Sadámova vojenského aparátu. V době bezprostředně po invazi ale Pentagon udělil MEK status zvláštní ochrany, čímž vzbudil obavy Teheránu, že Washington plánuje použít MEK v rámci tažení na rozbití Islámské republiky. V tomto bodě chtěli Íránci začít s Washingtonem vyjednávat o výměně zajatých operativců al-Kajdy za změnu postoje k MEK.

Jako odpověď na bezpodmínečné požadavky Bushovy administrativy, aby Teherán předal všechny operativce al-Kajdy zajaté na íránské půdě, přišli Íránci s touto nabídkou: vyměnit zbylé členy al-Kajdy, které zajali, za kádry MEK v Iráku. Aby usnadnili takovouto výměnu, Íránci nabídli, že propustí všechny členy MEK nižšího a středního ranku, že dovolí Mezinárodnímu výboru Červeného kříže, aby monitoroval zacházení s vysokými kádry MEK uvězněných Íránem (což by ustanovilo precedent monitorování íránských věznic Červeným křížem), a záruku, že nedojde k udělení trestu smrti vysokým kádrům MEK, které íránské soudy shledají vinnými.

Nakonec to byla Bushova administrativa, ne Írán, kdo odmítl dohodu, která by dala přístup k důležitým operativcům al-Kajdy – možná také včetně Seifa al-Adela. Nevíme, zda je pravdivé tvrzení o tom, že Islámská republika nakonec uzavřela s al-Kajdou dohodu o výměně Seifa al-Adela za unesené íránské diplomaty. Pokud ovšem je pravdivé, jasně to ukazuje, že Teherán byl ohledně výměny zadržených členů al-Kajdy za členy MEK v Iráku naprosto upřímný. Washington ale byl ale příliš zaslepený vlastní imperiální pýchou, než aby dohodu uzavřel. A to je důvod, proč se Seif al-Adel možná stane příštím Usámou bin Ládinem.

zdroj: http://www.raceforiran.com/misrepresenting-the-iran-al-qa%E2%80%99ida-%E2%80%9Cconnection%E2%80%9D

Advertisements
No comments yet

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: