Přejít k obsahu webu

Dokumentární film: BBC versus pravda o 11. září

02/12/2011

Film vznikl jako reakce na sériál BBC The Conspiracy Files.

Daňový škrt 1% nejbohatších je větší než průměrná mzda zbylých 99%

01/12/2011

Zajímavá fakta o americké sociální struktuře.

Ron Paul: Bláznovství sankcí

01/12/2011

Mnoho lidí se nesprávně domnívá, že sankce jsou efektivním způsobem jak stimulovat či měnit chovaní v jiné zemi bez nutnosti války. Ve skutečnosti sankce a blokády nejenže podle mezinárodního práva představují válečný čin, velmi často jsou prvním krokem ke skutečné válce počínající bombardováním. Sankce byly prvním krokem v našich válkách proti Iráku a Libyi a nyní plánované sankce proti Sýrii a Íránu vedou na stejnou cestu destrukce.

Podle poslední zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která vyšla právě tento měsíc, neexistuje důkaz o tom, že by Írán použil obohacený uran určný pro mírouvou a zákonnou výrobu energie k výrobě jaderné zbraně. Podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní má Írán právo k vyvoji schopnosti vyrábět jadernou energii pro mírové účely. Naneštěstí americká zahraniční politika dostala Írán do kouta, takže se z jeho pohledu může vývoj jaderné zbraně jevit jako jediný způsob zachování suverenity. Jsou obklopeni nepřátelskými jadernými státy a historie ukazuje, že mít jadernou zbraň je nejlepší cestou jak zabránit vybombardování či invazi. Nezamýšleným důsledkem konfrontační politiky vůči Íránu by mohlo být, že jej bude motivovat ke snaze získat jaderné zbraně. Měli bychom dát přednost diplomacii před vyhrůžkami a nepřátelským postojem.

Naštěstí existuje jiná cesta. Není lepší způsob jak dosáhnout míru než skrze volný obchod. Země, které mezi sebou obchodují, spolu obecně vzato neválčí, protože obě strany nechtějí přijít o ekonomické výhody, které z obchodu plynou. Čína má rozsáhlý arzenál jaderných zbraní, přesto nemá zájem na vojenské konfrontaci se Spojenými státy. Obchod je mnohem profitabilnější. Za další, obchod a přátelství jsou mnohonásobně efektivnější pokud jde o přesvědčování k lepšímu chování a stejně tak působí vedení skrze dobrý příklad. Je tedy alarmující, že jsou zvažovány nové tvrdé sankce, které by trestaly také obchodní partnery Íránu včetně Číny, Ruska a možná dokonce spojenecké země NATO jako je Německo.

Naopak, sankce dovolují režimům svádět nedostatky na cizí státy, čímž se udržují u moci. Zřídkakdy elitám v daných zemích způsobí sebemenší nesnáze. Jednoduše jim dodá společného nepřítele, proti kterému můžou mobilizovat, čímž oslabí vnitřní opozici. Vezměme v úvahu, jaký účinek mělo embargo proti Kubě. Fidel Castro a jeho režim možná nevidí rádi, že nemůžou obchodovat se soudy vzdálených pouhých 90 mil, Američtí businessmeni na tom ale také tratí. Znamená to méně pracovních míst a meně svobody doma.

Měli bychom si ujasnit jednu věc: sankce proti Íránu jsou definitivními kroky k útoku ze strany USA. Již nyní vidíme výpravy amerických válečných lodí do dané oblasti a jejich pohyb nebezpečně blízko syrských vod. Tvrdší sankce, které jsou nyní zvažovány, by narušily globální obchod a oslabily by americkou ekonomiku, což by v důsledku vedlo k zhoršení naší bezpečnostní situace. Zahraniční společnosti nebo dceřinné společnosti amerických firem by byly přísně potrestány, pokud se nepodřídí americkému embargu na Írán. Musíme zeměnit směřování naší zahraniční politiky k ekonomické svobodě a diplomacii. Je to jediná cesta k míru a prosperitě. Přípravy na válku s Íránem a Sýrií jsou zároveň unáhlené a nebezpečné.

zdroj: http://original.antiwar.com/paul/2011/11/29/the-folly-of-sanctions/

Proč musel Kennedy zemřít

23/11/2011

Josef Vít, Britské listy

Kennedy byl prvním prezidentem, který si začal uvědomovat nebezpečí, na které poukázal už jeho předchůdce Dwight Eisenhower, který varoval před neoprávněným vlivem „vojensko-průmyslového komplexu“. Ale Kennedy šel ještě dále. Varoval před vlivem i dalších uskupení, snažících se potají o uchopení moci. V projevu v Bílém domě řekl : „Samotné slovo „utajení “ je ve svobodné a otevřené společnosti nepříjemné; a my, jako občané, se z podstaty i historicky stavíme proti tajným spolkům, tajným přísahám a tajným jednáním“.

Ačkoli přímo nejmenoval finanční sektor, bylo zřejmé, že o něm mluví. „Na celém světě čelíme jednolitému a bezohlednému spiknutí, které je založeno na zlých úmyslech rozšiřovat sféru svého zájmu. Je to systém, který investoval výrazné materiální a lidské zdroje k vytvoření vysoce efektivního stroje, který se skládá z armádních, diplomatických, zpravodajských, ekonomických, vědeckých a politických operací těsně provázaných. Jejich operace jsou utajované, nejsou zveřejňované. Jejich chyby jsou pohřbené, není na ně upozorňováno. Jejich odpůrci umlčeni, není jim dán prostor. Žádné výdaje nejsou dotazovány, žádné tajemství není zodpovězeno. Samotné slovo tajemství je zapovězeno ..“

(celý článek: Proč musel Kennedy zemřít)

Bývalý inspektor MAAE: Zpráva o íránském jaderném programu je manipulativní a nic nedokazuje

23/11/2011

Robert Kelley, jaderný inženýr a bývalý inspektor Mezinárodní agentury pro atomovou energii, o nedávné zprávě MAAE týkající se íránského jaderného programu:

Ve zprávě je toho velice málo. Byl jsem skutečně překvapený. Zhruba týden předtím, než zpráva vyšla, jsme se ze všech ztran dozvídali informace. Mnoho detailů, které měly být ve zprávě, předem uniklo, zejména několik [nesrozumitelné]. A když zpráva vyšla, vlastně nešlo o nic podstatného. Víme tedy, že mnoho lidí okolo Washingtonu i ve zbytku světa mělo z úniků informací prospěch. Měli mnohem více detailů, než bylo ve zprávě. A přes to s nimi samotná zpráva nepřišla ven. Protože je zpráva očíslovaná, prošel jsem ji a podíval se odstavec po odstavci na technické části a pokud se podíváte odstavec po odstaci, většina věcí, které jsou zmiňovány, byly zmíněny v tisku, v novinových článcích, nebo o nich bylo debatováno už asi od roku 2004. Zdráhám se tvrdit, že tam je mnoho nových informací. Našl jsem pár věcí, které jsou zajímavé, ale nebylo tam mnoho.

Zpráva vám neříká, k čemu dochází. Říká pouze to, co se stalo před dlouhou dobou. A některé věci, které se ocitly ve zprávě, keré jsou prezentovány jako jistým způsobem aktuální, pochází nějakým způsobem z nejistých zdrojů. Víte, už jsme se s falsifikáty dříve zabývali. Dostali se k nám velmi sofistikované podvrhy v případě Iráku v roce 1994-95, které byly zřejmě vyprodukovány zeměmi na Středním východě, aby zpomalili postup MAAE ve vyšetřování podezřelých iráckých aktivit. Takže si myslím, že je nám dobře známo, že někteří lidé si dají velmi záležet na tom, aby dokumenty vypadaly jako pravé. Neříkám, že dokumenty pravé nejsou, jsem ale překvapen nedostatkem kontinuity a nedostatečnou úrovní znalostí v porovnání s úrovní jakou MAAE měla před desíti lety, když ví, že tito lidé jim lžou a jak… do jakých extrémů zajdou. A nyní nevidíme žádný skepticismus, nevidíme, že by někdo řekl: dobrá, pamatujeme si co se nám stalo před desíti lety či před dvaceti lety s padělky. Nyní… oni to teď zřejmě akceptují jako pravdivé.

zdroj: http://therealnews.com/t2/index.php?option=com_content&task=view&id=31&Itemid=74&jumival=7594

Kromě upozornění na nedostatečnost, manipulativní povahu a neaktuálnost zprávy MAAE Kelly také konkrétněji vyvrací doměnky o hodně diskutovaných kontejnerech, které podle kritiků Íránu mají sloužit k testování jaderných výbuchů (má s ním být také spojen kontroverzní ukrajinský jaderný fyzik). Podle Kellyho je takový druh testování nereálný. Za další upozorňuje třeba na fakt, že tým připravující zprávu o íránském jaderném progrmau je kvůli strachu z úniků informací jenom asi tříčlenný, a že často se jedná o lidi, kteří nejsou experty ve vojenských otázkách, což vede k závažným omylům ve zprávě.

Druhý díl rozhovoru s R. Kellym naleznete zde: IAEA Iran Report Fit Facts to Strengthen Hardliners

Z děsivého Íránu, kde cizince polévají kyselinou

18/11/2011
Není lepší země na dovolenou nežli Írán. Člověk si vyslouží vysokou prestiž dobrodruha, aniž by se při věčném polehávání na koberci u sklenice čaje vystavoval vážnému riziku, že by se mohl ocitnout v nesnázích.
Řada mých známých, a to i těch relativně vzdělaných se širším přehledem, mě upozorňovala, že v Íránu to bude fakt o hubu. Jenže když pak člověk zevluje v perské čajovně, nabývá pocitu povinnosti doma ohlásit, že ne každý Íránec po večerech obohacuje uran.

Po vyklizení: Co dál s Occupy Wall Street?

18/11/2011

Náměstí svobody už zase strašně připomíná Zuccottiho park – nehledě na poškozené záhony a rozlámanou plastovou značku ležící ve stoce. V pondělí v jednu ráno zaútočily stovky policistů vybavených pro rozhánění demonstrací, s rozsvícenými reflektory, a začaly strhávat stany. Popeláři naložili majetek okupujících do kukavozů, včetně knih z místní knihovny. Na místě byly k vidění akustické kanóny LRAD a až pět policejních vrtulníků viselo nad hlavami, kde byl vzdušný prostor uzavřen pro letadla náležející médiím. Na zemi policie během zásahu proti protestujícím, z nichž někteří se za ruce zamkli do řetězů v kuchyni a kladli nenásilný odpor, obklíčila reportéry mimo dohled náměstí. Tam totiž přišly ke slovu pepřové spreje a obušky.

(celý článek: Po vyklizení: Co dál s Occupy Wall Street?)

Protestující na Occupy Wall Street vykonali soud and Goldman Sachs

15/11/2011

Konspirační teorie rappera Snoop Doga

15/11/2011

Většina toho, co je ve videu řečeno, není vůbec vážné – ať už proto, že autor je příliš pod vlivem, nebo protože rád plácá nesmysly. Poslední okruh, o kterém SD mluví – konspirace zahrnující vládní agentury, které nasadily drogy do černošských čtvrtí – ale nejspíš vážně braný je a SD mluví z vlastní zkušenosti drogového dealera. Kdo chce vážnější informace o vazbách vládních agentur s organizovaným zločinem doporučuji doku-filmy o příběhu dealera Ricky Rossovi, novináře Garrym Webbovi, film Coverup – behind the irancontra affair (1988) a pro vážné studenty knihu The Politics of Heroin in Southeast Asia od historika A McCoye.

Páchali čelní představitelé USA zločiny?

15/11/2011

Jan Bureš, Revue politika

Politika Spojených států amerických po útocích 11. září 2001 a následná válka s terorismem vyvolává již více než deset let značné kontroverze. V USA se pomalu rozbíhá kampaň před prezidentskými volbami v roce 2012 a lze očekávat, že právě tažení proti terorismu bude jedním z klíčových témat. Barack Obama se ani po více než třech letech ve funkci nedokázal plně vypořádat s „dědictvím“ svého předchůdce. A pochybnosti o oprávněnosti protiteroristické kampaně přetrvávají. Vojenská intervence v Afghánistánu a především v Iráku, praxe mimořádného vydávání podezřelých (extraordinary renditions) a držení osob podezřelých z terorismu na vojenské základně v Guantánamu jsou z hlediska mezinárodního práva problematické asi nejvíce.

Přestože tyto činy v budoucnu pravděpodobně nebudou relevantně právně řešeny a stěží lze očekávat, že by měly významnější trestněprávní konsekvence, určité náznaky v tomto směru se objevují. Na počátku roku 2011 například musel George W. Bush zrušit svou zahraniční cestu do Švýcarska, kde se měl 12. února v Ženevě účastnit slavnostní výroční večeře židovské charitativní organizace Keren Ha-jesod. Oficiálním důvodem zrušení návštěvy byly bezpečnostní důvody. Daleko pravděpodobněji se však jeví obava ze zatčení a případného trestního stíhání před švýcarským soudem za porušení Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ze dne 10. prosince 1984, které bývalému americkému prezidentovi zřejmě hrozilo.

(celý článek: Páchali čelní představitelé USA zločiny?)

%d blogerům se to líbí: