Cloud trend, šťastný Nový svět
Dovedu si představit paranoidně sestavený „internet“ (nebo „cloud“), v němž budou každý uživatel, technické zařízení a aplikace jednoznačně identifikováni a autorizováni, v němž každé jednotlivé užití bude logováno a zpoplatněno příslušným tarifem. Každý uživatel (už od narození) bude vybaven identifikací. Každý výrobek či součástka každého výrobce budou také autorizovány. Platby, daně a inkaso poplatků za užití budou okamžité, elektronické a automaticky zaúčtované. Papírové peníze zbytečné. Banky automatické. V tomto systému bude hardware i software pronajímáno včetně updatů a upgradů, nikoliv prodáváno. K čemu vlastnictví? Stejně je to jen právo užívání na základě licence s příslušnými podmínkami. Uživatel stejně jako monitor, videokarta, dvd mechanika nebo harddisk budou vybaveni celosvětově unikátním ID a celosvětově (nebo jen regionálně) platnou a zpoplatněnou soustavou oprávnění – jako „virtuálním“ občanským průkazem, rodným číslem, číslem daňového, zdravotního a sociálního systému, komunikační schránkou, klíčem od domu, auta, peněženkou. A pokud uživatel nezaplatí nebo se prohřeší proti pravidlům systému, nebude mu služba (funkčnost) nadále poskytnuta. Zařízení se nezapne. Email nedojde. Elektronickou učebnici si nepřečte. Film neuvidí. Hudbu nepřehraje. S nikým se nespojí. Nic nenapíše. Jakékoliv porušení pravidel bude znamenat trest v podobě nuceného omezení oprávnění nebo „odstřižení“ od určité úrovně služeb „sítě“. Komunikační a funkční blackout. To nejlevnější vězení.
(celý článek: Cloud trend, šťastný Nový svět)
Od stažení posledních amerických bojových jednotek v prosinci došlo v Iráku k celkovému poklesu násilí, nadšená podpora Washingtonu nastupujícímu diktátorovi v Bagdádu však má pro Iráčany velmi negativní implikace.
Irácký premiér Nouri al-Maliki během své konsolidace moci nad státními institucemi a bezpečnostními složkami projevuje stále autoritářštější sklony. Silou a donucováním marginalizoval své politické oponenty, což zvýšilo sektářské napětí a stává se hrozbou pro jednotu země. To vše za Obamovy podpory.
Maliki, který vyznává šiitský islám, nařídil hned vzápětí po odchodu amerických jednotek z Iráku zatčení sunnitského víceprezidenta Hashemiho. Americký velvyslanec v Iráku vyjádřil v lednu nad zatčením víceprezidenta na základě nepodloženého obvinění z napojení na teroristické skupiny souhlas a to navzdory takřka jednomyslnému konsenzu, že se jednalo o průhledný pokus o odstranění politického rivala.
Maliki rovněž nesplnil dohodu, která omezovala jeho moc marginalizovat sunnity a proměnit armádu v ozbrojené křídlo sektářské skupiny, a necha na základě obvinění z připravy puče zatknout stovky bývalých členu strany Baath. Vzniklo politické napětí, kvuli kterému sunitské a kurdské bloky v iráckém parlamentu vyhlásily bojkot a následně pohrozily teritoriální secesí.
Alaa Mekki, dlouholetý poslanec za převážně sunnitský blok Iraqiya, říká o USA, že „jejich cíl sjednoceného a demokratického Iráku je nyní ohrožen kvůli, čemu my říkáme, diktátorskému přístupu.“ Nespokojení Kurdové a sunniti říkají, že jejich frustrace nikdy nebyla větší.
Podle Ayada Allawiho, sekulárního šiítského vůdce opozičního bloku v parlametu Iraqiya, Malikiho bezpečnostní složky zadrželi a brutálně mučily přes 1000 politických oponentů v tajných věznicích a upřeli jim soudní proces.
„Dostaly se k nám informace, že není pochyb ohledně brutálního mučení našich zajatců za účelem získání falešných přiznání. Získáváné přiznání mají být použita dokonce proti generálnímu tajemníkovi,“ napsal Allawi prezidentu Jalalovi Talabanimu. „Jsou nucení k doznáním, jako například že vydali příkaz k ozbrojeným demonstracím, aby vyvolali násilí v ulicích.“
Allawi je spolu dalšími členy Iraqiyi Osamou al-Nujaifim (mluvčí iráckého parlamentu) a ministrem financí Rafeem al-Essawim spoluautorem lednového článku v New York Times, který varuje, že Maliki vede Irák do pasti „sektářské autokracie.“
Irácký klerik Moqtada al-Sadr v září vydal prohlášení, ve kterém Malikiho obviňuje z „budování nové diktatury.“ Ve stejném měsící irácký předseda Komise pro integritu (Integrity Commission) Raheem Uqaili rezignoval a svoji rezignaci vysvětlil v otevřeném dopise, ve kterém obviňuje Malikiho režim z netolerovatelné korupce a uzurpace moci. Irácký vícepremiér Saleh al-Mutlaq v rozhovoru pro CNN varoval, že Maliki „jde vztříc diktatuře.“
Obamova administrativa ohledně Malikiho chování převážně mlčí, pouze jí dodává finanční pomoc ve výši dvou miliard dolarů ročně a vojenskou asistenci v řádu desítky miliard dolarů. Toto je sice důvodem k radosti v washingtonských kuloárech a v ropných korporacích, avšak i nejlepší predikce do budoucna jsou neblahé jak pro irácké občany, tak pro geopolitiku regionu.
„Maliki směřuje k neuvěřitelně ničivé diktatuře a zdá se mi, že Obamova administrativa mu pomáhá ve finiši,“ řekl Toby Dodge, expert na Irák na London School of Economics. „Zatím nejpravděpodobnější výsledky, kterými je buďto diktatura nebo občanská válka, by byly pro Irák katastrofální, protože leží mezi Íránem a Sýrií.“
Labutí píseň zadlužené studentky
Performance komediantky Chescaleigh (Youtube kanál).
Poslanci za Likud navíc předkládají návrh zákona, podle něhož by Izrael anektoval 60 procent okupovaného západního břehu Jordánu, čímž by vlastně „skončila okupace“ současné tzv zóny C Západního břehu, kde by nově začaly plně platit izraelské zákony a tamních 50 tisíc palestinských obyvatel by bylo „naturalizováno“. Návrh zákona rovněž předpokládá anulování veškerých dohod, které Izrael s Palestinci až dosud uzavřel.
Část izraelské levice návrh zákona odmítá, ovšem nikoli proto, že by se jednalo o další krádež cizího území, nýbrž v obavách, že by se tím Izrael o další krok přiblížil realitě dvounárodnostního státu a musel by se podle všeho o moc dělit s palestinským vedením. Je to předehra k „řešení na základě dvou států“, tvrdí.
Nedávná zpráva EU konstatovala, že pokud „současné trendy nebudou zastaveny a zvráceny, vznik životaschopného palestinského státu v hranicích z roku 1967 se podle všeho bude vzdalovat víc než kdy dřív“. Podle EU „kombinace demolicí domů a farem, zákaz nové výstavby, neúnavná expanze osad, vojenská separační bariéra, překážky svobodnému pohybu a zákaz přístupu k životně důležitým zdrojům, včetně vody a půdy, ničí palestinskou držbu velké části Západního břehu, na němž by měl záviset územně souvislý palestinský stát.“
Rozhovor s novinářem Maxem Blumenthalem, který komentuje „racionálnost“ názorů amerických republikánských prezidentských kandidátů na řešení íránské krize, „racionálnost“ dávání přednosti sankcím před diplomacií a o odlišných zájemch USA a Izraele na Středním východě. Jakožto politický analytik dlohodobě se zaměřující na Republikánskou stranu Blumenthal také hovoří o propojení prezidentských kandidátu Romneyho a Santora se skupinami jako jsou neokonzervativci a izraelská lobby. Podle něj by zvolení některého z těchto republikánů znamenalo, že by USA kompletně sledovaly Netanjahuovu linii.
Rakušané prostě tikají jinak. Zatímco celá Evropa bojuje proti dohodě proti padělatelství ACTA, 24letý student práv z Vídně Max Schrems se pustil do vlastní kyberprostorové války. A k duelu vyzval samotný Facebook. Nelíbí se mu totiž, jak největší sociální síť na světě nakládá s našimi osobními údaji.
Zahájil tedy na internetu kampaň Evropa versus Facebook, a protože evropská centrála sídlí v Irsku, podal u tamního úřadu pro ochranu osobních údajů na giganta 22 stížností týkajících se například geolokačních služeb, shromažďování, a naopak nemazání specifických údajů a podobně.
Schremsova důslednost vystrašila vedení digitálního kolosu natolik, že za ním do Vídně poslala šéfa Facebooku pro Evropu Richarda Allana osobně i s doprovodem. Jak schůzka v pondělí 6. února dopadla? Co se student o zákulisí Facebooku dozvěděl? Koupil by si ještě akcie Facebooku? Schrems to ČESKÉ POZICI prozradil v exkluzivním rozhovoru.
Přestože činitelé Obamovy vlády trvají na tom, že „si přejí vidět pozitivní efekt sankcí,“ mnozí jsou přesvědčeni, že sankce nepovedou k tomu, že Írán přeruší svůj jaderný program, a že buďto USA nebo Izrael v důsledku zaútočí na Írán.
Zpráva přichází pouze den poté, co ministr obrany Leon Panetta přiznal, že Írán ve skutečnosti nevyvíjí jadernou zbraň, a šéf DIA gen. Ronald Burgess řekl, že je nepravděpodobné, že by Írán sám rozpoutal válku.
Podle vládních činitělů Obama Izraeli říká, že chce „dát dostatek času“ nynějšímu kolu sankcí, než válka začne. Říkají ale, že výsledkem ale bude propuknutí války, protože Írán „se chová, jakoby mu sankce byly lhostejné.“
Nebezpečí války zřejmě není odsunuto ani o píď, avšak tentokrát k ní nedojde podle Panettovy přepovědi v květnu či červnu – Obamovi poradci zřejmě považují za nejlepší čas pro izraelský útok září nebo říjen.
To by mohlo znamenat doslova „říjnové překvapení“ – buďto Obama začne velkou válku s Íránem nedlouho před prezidentskými volbami, nebo to přenechá Izraeli a k útoku se USA přidají hned po něm.
Takové načasování války by mohlo být pro prezidenta vnímané jako politický žádoucí, protože republikánští kandidáti jej odsuzují za to, že je nedostatečně tvrdý vůči Íránu, a pravděpodobně plánují se v diskuzi o zahraniční politicé soustředit na to, že válku ještě nazačal.
zdroj: http://news.antiwar.com/2012/02/17/obama-officials-iran-sanctions-will-fail-leading-to-war/
Zvykli jsme si, že cena ropy, nafty, benzínu, potažmo potravin a všeho ostatního jen roste. Producenti a obchodníci jen krčí rameny – jinak to nebude, jinak to neumíme. Proč? Protože ropa dochází a už brzo nebude!, funguje jako univerzální vysvětlivka. Ale bude. Ropy je mnohem víc, než jsme si mysleli. Otázka je, k čemu nám tolik ropy bude. Ekonomický server Bloomberg se 6. února 2012 s teorií Peak Oil (Ropného zlomu) rozloučil.Článek uvádí typická vzpomínka zaměstnance ropné společnosti (Daniel Lacalle, REPSOL) jak se mu přátelé před 20 lety pošklebovali, když do branže nastupoval: Vzpamatuj se! Co tam budeš dělat? Copak nevíš, že ropa do 20 let dojde? Uplynulo 20 let a přešly 4 energetické krize a americký geologický průzkum slibuje, že pod zemí leží přes 2 biliony barelů nedotčené ropy, což by mělo stačit na příštích 70 let při současné úrovni spotřeby. Díky pokročilé technologii dnes tryská ropa z hloubek a geologických podmínek dříve nemyslitelných. Biliony barelů byly odhaleny během posledních 5 let na nových nalezištích od severních končin kanadské Alberty, v horách a údolích Patagonie i v oblasti africké Velké příkopové propadliny.
Sociologická trafika 